Válek: Platbu na pohotovosti teď nezvýšíme

3.7.2023
Válek: Platbu na pohotovosti teď nezvýšíme

Urgentní příjmy v nemocnicích jsou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přetížené, důvod ke zvyšování poplatků na pohotovostech ze současných 90 korun třeba na 200 korun ale nevidí. V rozhovoru pro Právo přiblížil, jak to bude se zavedením nadstandardů.

Jak často řešíte stížnosti na nedostupné léky?

Na ministerstvu zasedá každý týden pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, lékárníků a velkodistributorů, která nedostatek řeší. Získáváme informace z lékáren v terénu. Zásadní problém je, že na základě současné legislativy nejsem schopen zajistit distribuci do všech lékáren plošně. Ve Sněmovně se začne brzy projednávat novela zákona o léčivech, která je nejvíc propacientskou změnou za 15 let a situaci pomůže řešit.

Ta bude platit ale nejdřív od příštího toku. Po antibioticích teď chybějí i léky na alergie, na průjmy nebo třeba oční kapky. Lidé chtějí vědět, jak to budete řešit teď.

Novela, kterou jsme přijali loni, mi umožňuje léky mimořádně dovézt a schválit je vládou. Snažíme se rozšířit množství firem, které to mohou zajistit. Děláme vše, abychom na podzim měli dostatek léků především na chřipku a nachlazení a měli je ve všech lékárnách. To udělám jedině tak, že se nám podaří mimořádně dovézt co nejvíc. 

Už loni jsme začali oslovovat další výrobce a snažíme se je sem dostat i za cenu toho, že budeme mít dva, tři, čtyři dodavatele. Výsledkem je, že se nám podařilo mimořádně dovézt více než 400 tisíc balení různých léků, nejsou to jen antibiotika. Je to i onkologický preparát, který nám Cheplapharm odmítla dodávat a museli jsme ho objednat od jiné firmy z Maďarska. Na vládu ponesu další smlouvy.

Snažíme se také co nejvíc urychlit registrační proces. Oslovili jsme firmy v Portugalsku, Polsku, Maďarsku, ale i v Japonsku a Jižní Koreji. Tím se zvýší odolnost trhu, když přijdeme o firmu, která má na něm 90procentní podíl. Systémovým řešením je ale novela zákona o léčivech a v rámci Evropyfarmaceutický balíček.

Nedávno jste uvedl, že antibiotické sirupy pro děti se už do Česka nebudou dodávat. Tím se myslí volně prodejný Nurofen?

Ne, Nurofen ne. Tím se myslí penicilinové sirupy proti bakteriálním infekcím, které jsme u nás zvyklí hodně používat, ale v řadě evropských zemí se naopak nepoužívají. Penicilin má své výhody i nevýhody. Řada zemí od něj ale postupně ustupuje k širokospektrým antibiotikům. Problém je, že pro výrobce se tím trh výrazně zmenšuje a vyrábět tato antibiotika je pro ně neatraktivní. 

V každé kategorii umíme lék nahradit, ale neumíme to tak, jak jsou zvyklí čeští lékaři nebo pacienti. Není to jejich chyba, ale trh se mění a některé léky z objektivních důvodů mizí.

Vřele doporučuji všem pacientům, pokud jim lékař předepisuje nějaký lék, aby si u svého lékaře ověřili, že v lékárně skutečně dostupný je a není za něj zrovna nějaká náhrada, která je plnohodnotná, ale na kterou nejsme zvyklí.

Ve vládním programu máte zavedení doplňkového připojištění. Ideální doba na prosazení takových změn je v první polovině funkčního období vlády. To už ale máme za sebou a návrh zatím není. Jak to s ním vypadá? 

Na příští rok připravujeme dva zákony, jeden se týká zdravotních pojišťoven a druhý zdravotního pojištění. Ministerstvo teď dává dohromady všechny podněty a podklady, které připravila pracovní skupina senátora Romana Krause (ODS) a další týmy. Hledají se dopady na pojišťovny a přepočítává se to.

Právě v zákoně o zdravotním pojištění by měly být zjednodušeně i možnosti připojištění a změny, které by měly vést k větší ochraně pacientů, dostupnosti zdravotní péče a větší zodpovědnosti pojišťoven za zajištění péče.

Jak to bude fungovat?

Připojištění je možnost pojistit se na to, co dnes není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a co třeba nikdy nebude. Je to zlepšení komfortu. Existuje řada komerčních produktů, kde si platíte za to, že vám udělají konzultace, seženou doktora, pouze v tom není řád.

Zadal jsem příslušnému úseku na ministerstvu, aby mi udělali analýzu všech doplatků a podobných věcí, které stejně v Česku jsou, abych o tom měl přehled. Chci jasné vyjádření právního odboru, co z toho je v souladu se zákonem, co není a co je na hraně zákona. Tam, kde by to bylo na hraně, chci požádat Českou lékařskou komoru o vyjádření, jestli je to v souladu s jejich etickým kodexem. Pokud by byla etická komise proti, čekám, že komora zasáhne.

Osobně nevidím nic amorálního v tom, že si dnes platíte za nějakou péči, která není hrazená. Vidím ale jako amorální (ze strany lékaře, pozn. red.) to, že není jasné, na co máte nárok a co si už platíte. Systém není jasně definován, jak je to třeba v Rakousku nebo v Německu. Chci, abychom to sjednotili a dali do pořádku.

Máte nějaký příklad, ať je to srozumitelnější? Zachytila jsem třeba variantu, že by měl lékař soukromou telefonní linku, kde by byl k zastižení pro ty, kteří si platí připojištění.

Třeba zubní péče. Plně hrazená je amalgámová plomba, asi 200 korunami. Vy ale řeknete, že chcete raději bílou. Tak proč by vám těch 200 korun k tomu nedala pojišťovna, ať se sníží cena bílé? To bych chtěl v zákoně mít.

Nebo se můžete připojistit na stáří, kdy budete v pečovatelském domě nebo domově seniorů, kde se doplácí (za péči). Tak se připojistíte a bude to za vás platit pojišťovna.

Nemůžete si platit za dvojí kvalitu péče. Kvalita je dána národními standardy, klinicky doporučenými postupy. Vytvořil jsem orgán, kde jsou zastoupeny všechny odborné společnosti, komory, útvary ministerstva, které hlídají, kontrolují a definují nepodkročitelnou kvalitu.

Důležitá je také dostupnost. Součástí schválených standardů je, že pacient musí mít garantováno, ať bydlí kdekoliv, že péče bude vždy stejně kvalitní. A pojišťovna musí tento standard kontrolovat. Pokud zjistí, že to tak neprovedli, tak jim to neuhradí a ministerstvo s odbornými společnostmi musí zasáhnout a ptát se, proč se tak stalo.

Jak se stavíte ke zvýšení poplatku na pohotovostech, třeba na 200 korun? 

Zkoumáme možná řešení nad užívání pohotovostních služeb, ale zvyšování poplatků teď není aktuální. Jakékoli potenciální změny v této oblasti dovolím pouze v momentě, kdy bude jasné, že by zvýšily dostupnost lékařské péče.

Tato diskuse je motivována primárně snahou zkrátit čekací doby pacientů a zvýšit dostupnost akutní zdravotní péče. Je totiž třeba říci, že v současné době dochází čím dál častěji k přetížení urgentních příjmů, což vede ke zhoršené dostupnosti péče pro pacienty s opravdu akutními problémy.

Po nástupu do funkce jste řekl, že musí každý ředitel přímo řízené organizace obhájit svou funkci. Jak jste spokojen s prací Státního ústavu pro kontrolu léčiv? 

SÚKL má dvě části, jedna se stará o schvalování léků a vše, co se jich týká, a druhá se týká zdravotnických prostředků. Mám trochu jinou představu o vstupu zdravotnických prostředků do systému. Systém by se měl zlepšit. Jinak má SÚKL v Evropě velmi silnou pozici a je vnímán jako vzor.

Ptám se kvůli výběrovému řízení na nové vedení ústavu, kde vám komise doporučila dvě kandidátky. Jedna z nich byla ředitelka Irena Storová, obě navržená jména jste ale odmítl. Bude se tedy vybírat znovu.

Komise na základě dotazů vybrala dva kandidáty a já jsem řekl, že pokud není jasná vítězka, chci výběrové řízení opakovat a rozšířit portfolio dotazů, abych získal jasné odpovědi na otázky týkající se odolnosti trhu, zdravotnických prostředků i financování ústavu. Proto jsem nevybral ani jednu z kandidátek.

Není to tak, že by kdokoliv měl moji důvěru nebo nedůvěru. Pokud komise vybere jednoho kandidáta, tak nebudu s jeho jmenováním váhat, ať to bude, kdo to bude.

Výběrové řízení se podle služebního zákona vypisuje pro všechny úředníky co pět let. Jsem přesvědčen, že by měl člověk procházet cyklicky konkurzy, kde představí svou vizi a zjistí, jestli s ní souzní i nadřízení. Z toho důvodu jsme vypsali výběrové řízení na ředitelku SÚKL a podobně budeme pokračovat u dalších ředitelů.

Objevily se spekulace, že jste řízení zařízl kvůli tomu, že neuspěl váš údajný favorit z brněnské Masarykovy univerzity Jiří Deml.

Pana Demla neznám. Myslím, že jsem se s ním možná jednou potkal, ale pravděpodobně znám jeho paní. Bude to zřejmě docentka Demlová, což je velká odbornice přes léky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Opakovaně se mi podsouvá, že mám nějakého favorita, ale tohle já nedělám a dělat nebudu. 

Poté co v Kroměříži rezignoval ředitel kvůli hromadné výpovědi lékařů, jste pověřil vedením ředitele olomoucké nemocnice Romana Havlíka. Můžete jako ministr zaručit, že bude reforma psychiatrie, se kterou tamní vedení začalo, pokračovat? 

Nedonutíte žádného doktora nebo primáře, aby dělal něco, co nechce. Pokud nechtějí, nic s tím nezmůžete. Nemyslím si ale, že tam taková situace je. Reforma je zjednodušeně o spolupráci týmů, ve kterých jsou různé profese. Nositelem odpovědnosti za pacienta je ale pořád lékař.

Pozice sociálního pracovníka, psychoterapeuta, zdravotnických a nezdravotnických profesí se výrazně v rámci reformy posílila, což je dobře. Potřebujeme umožnit pacientům, aby co nejdříve vklouzli do běžného života. Odpovědnost ale musí mít pořád lékař a myslím, že v tom bylo jádro pudla. 

Řekl jsem, ať to využijeme jako modelovou situaci, protože k podobným případům může docházet i v jiných zařízeních. Pověřil jsem vedením pana docenta Havlíka, který je lékař, takže nemůže nikdo nic namítat. Mají tam problém s nákupem některých přístrojů a chtěl bych, aby se zakázky dotáhly. Požádal jsem výbor psychiatrické společnosti, aby mi řekl, jaké parametry má mít výběrové řízení na ředitele, aby to odpovídalo jejich představě o reformě, vedlo to ke sbližování léčebny s nemocnicí a přitom se to nepletlo do kompetencí lékařů. 

Ministerstvo ušetří v letošním roce víc než miliardu korun za neodebrané vakcíny proti covidu kvůli upravení smluv s výrobci. Původně mělo Česko zaplatit asi pět miliard korun. Kde naopak budete muset šetřit?

Chci, aby se snížila administrativa. Díky tomu odpadne archivace, evidence a další agenda, kterou by se museli konkrétní lidé zabývat. Na ministerstvu mi udělali seznam všech agend, ve kterých se odbory a úseky dublují, aniž by to o sobě věděly, a začali jsme výrazně redukovat agendu. Pokud mám třeba databáze počtu výkonů a přístrojů elektronicky a ministerstvo si to umí dohledat, tak ať si to dohledá a neposílají to nemocnici znovu. Část náměstků jsem vůbec nejmenoval a agendu některých odborů, třeba zdravotní péče, řeším přímo s řediteli odborů. Mezi lednem 2022 a lednem 2023 jsme zrušili 52 míst na ministerstvu, čímž jsme snížili počty zaměstnanců o téměř deset procent. To dělá 31 milionů korun. Mimo budovu ministerstva jsme zrušili 135 míst, což je 70 milionů korun. Tak é jsme jen 100 milionů ušetřili snížením počtu míst v souvislosti s digitalizací a snížením administrativy. V systematizaci pokračujeme. K 1. červenci zaniklo dalších pět míst na ministerstvu. Výrazně jsme snížili i provozní náklady.

Podle průzkumu České lékařské komory je porušován zákoník práce v 97 procentech zařízení, personál pracuje i desítky hodin v kuse. Budete to řešit? 

Dodržování nebo nedodržování zákoníku práce má řešit zřizovatel zdravotnického zařízení. Já to v přímo řízených organizacích řeším. V některých jsme na podnět provedli kontroly. Pokud se na mě někdo obrátí s tím, že tam dochází k porušování zákoníku, ať už zdravotníci, odborová organizace, vedení nemocnice... 

Neumím si představit, že by vám vedení nemocnice řeklo: porušujeme zákoník práce.

Může se to stát. Mohou to být náměstci. Kdokoliv, kdo se na mě oficiálně z těchto zařízení obrátí, tak požádám ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby zkontrolovali vše, co se zákoníku práce týče. Opravdu mi nedodržování zákoníku vadí. Je jedno, jestli jsou to přesčasy, dovolené, docházky, služební cesty. Zákoník je od toho, aby se dodržoval.

Není problém v tom, že když někde avizujete kontrolu, tak se to pracoviště na to připraví? 

Prezident lékařské komory Milan Kubekupozornil, že se výkazy často falšují.

Nedokážu si představit, jak by se technicky falšovaly výkazy. Pracoval jsem v nemocnici řadu let a vím, jak se dělají. Musí ho podepsat zaměstnanec i jeho nadřízený, v řadě nemocnic je elektronický. 

Chtěl bych co nejdříve prosadit do zákoníku práce možnost uzavírat smluvní platy. To na Západě běžně funguje v zařízeních podobného typu, jako jsou fakultní nemocnice. Problém s přesčasy je po celém světě stejný. Není možné, aby se u běžných zaměstnanců nemocnic kumulovaly. Potřebuji, aby byl zdravotník odpočinutý. Pokud má noční směnu a druhý den například úvazek na lékařské fakultě, je to jeho rozhodnutí. Není ale možné, aby druhý den nastoupil do práce a pokračoval.

Řekl jste, že výkaz podepisuje jak lékař, tak jeho nadřízený vědomě. Pokud ale odpracované přesčasy doplňují výši odměny, která by podle mladých lékařů jinak nestačila, tak to moc k úvaze není.

Máme nedostatek lékařů, všichni to víme. Opakovaně jsem mladým lékařům radil, že pokud nastoupí na pracoviště a tam po nich chtějí věci v rozporu se zákoníkem práce, aby třeba podepsali, že budou dostávat jen plat na 0,2 úvazku, spekuluji, a přitom budou chodit na osm hodin, tak ať tam nenastupují. Těch zařízení je spousta, jinde jim utrhnou ruce.

Sněmovna podpořila novelu zákoníku práce, která má zohlednit evropské směrnice a omezit přesčasy při práci na dohodu. Dotklo by se to třeba záchranářů nebo služeb na pohotovostech. Lékař a poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský navrhuje pětiletý odklad nových pravidel. Chápu, že na přesčasech dostupnost péče stojí, nelegitimizuje je stát i s vědomím, že jsou ti lidé vyčerpaní? 

Je to poslanecký návrh pana Kaňkovského, na kterém se dohodla část poslanců zdravotního výboru. Pan poslanec měl logické argumenty, podpořili ho i lékaři z opozice. Pozměňovací návrh je v souladu se zákony a není ani v rozporu s evropskou direktivou. Mají k tomu jasné vyjádření ministerstva práce. 

Já bych byl ale daleko raději, kdyby se nám podařilo buď ještě v rámci této novely, nebo v rámci velké novely prosadit smluvní platy, které považuji za daleko vhodnější řešení než navyšování přesčasových hodin.

Tabulkové platy nejsou vůbec špatné, je dobře, že existují, ale mají omezení. Můžete dát člověku víc, ale jen formou osobního ohodnocení nebo odměny, je to limitováno. Smluvní plat umožňuje, pokud se na tom shodne zaměstnanec i zaměstnavatel, dát tomu, kdo dělá výjimečnou a velmi náročnou práci, plat mimo tabulku, a ne to řešit tím, že kupí přesčasy a tak si vydělává a dostáváme se na hranu zákona. 

zdroj: právo, 1.7.2023