Válek: Kamery na nádory potřebují jasná pravidla

7.12.2018

Náš poslanec Vlastimil Válek pro Lidové noviny k tématu využití přístrojové techniky v nemocnicích.

Válek: Kamery na nádory potřebují jasná pravidla

Nemocniční přístroje na odhalení rakoviny v Česku, jak již LN informovaly, často zahálejí. Nemají ani jasně daná pravidla, jaké pacienty mají vyšetřovat. „Musí se to změnit,“ říká Vlastimil Válek, šéf radiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. 

* LN Jaká jsou pravidla pro nákup přístrojů za desítky milionů korun, které kombinují pozitronovou emisní a počítačovou tomografii (PET/CT)? 

Když si nemocnice, ať státní, nebo soukromá, chce koupit drahý přístroj, přesněji dražší než tři miliony korun, tak to musí schválit přístrojová komise. Nikdo v ní nemá právo veta a hlasuje se o tom, jestli komise nákup přístroje schválí. Nemocnice musí mít dostatek odborných lékařů. A pak v ní musí být i struktura pacientů a lůžek taková, aby přístroj potřebovali. Schválení ale zároveň znamená, že pojišťovna ho musí nasmlouvat jako novou kapacitu. 

* LN Proč se vlastně o povolení k nákupu musí žádat? 

Řeknu vám příklad: nemocnice žádá o nákup magnetické rezonance. Pokud by se provoz přístroje neplatil z veřejného zdravotního pojištění, tak ať si ho klidně koupí. Ale ve chvíli, kdy ho platíme, bychom měli preferenčně povolovat nákup jen nemocnicím, které mají neurologii a ortopedii, kde takovou rezonanci nutně potřebují. 

* LN Takže schválení od komise přináší jistotu toho, že pojišťovna s nemocnicí na provoz přístroje podepíše smlouvu? 

Ano. Pojišťovna už to nemůže dělat tak jako dřív, kdy někde smlouvu sepsala a někde nesepsala nebo to sepsala spíš se soukromníkem, který měl kontakty. Tento nešvar se daří dávat do pořádku už několik let. Dokonce se podařilo napravit situace, kdy velké okresní město na severu mělo nemocnici s jednotkou intenzivní péče, ale nemělo magnetickou rezonanci. Ta byla u soukromníka, který ale nebyl schopen vyšetřovat pacienty v narkóze, nepracoval odpoledne a nebral akutní případy. Takže pacienti s těžkými diagnózami se museli vozit 80 kilometrů daleko do fakultní nemocnice, což bylo strašné. 

* LN Dobře. A to se týká i přístrojů na PET/CT vyšetření? 

Přesně tak. V každém komplexním onkologickém centru musí být PET/CT, protože je to nezbytná metoda pro kvalitní diagnostiku onkologických pacientů. Ne všech, ale určité části. A když centra žádala o nákup přístroje, tak podmínka byla, že ho budou provozovat ve dvousměnném provozu a bude plně využitý po pět pracovních dnů v týdnu. 

* LN Kolik by tedy měl jeden přístroj denně vyšetřit pacientů? 

Centra by měla udělat PET/CT vyšetření v průměru patnácti pacientům denně. Samozřejmě záleží na tom, jestli tam mají děti či jestli jsou tam pacienti v narkóze. Když jich dělají deset, je to v pořádku, když osmnáct, je to bomba. Taková byla představa. 

* LN Podle statistik se u nověji zakoupených přístrojů vyšetří jen dva či tři pacienti denně, že? 

Tady je potřeba si ale uvědomit, že způsoby vykazování se mohou lišit. Dohodli jsme se, že Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zkusí udělat analýzu, abychom zjistili, jak jsou tyto přístroje vlastně využity. A ústav zjistil, že jsou využity různě. Takže teď dělá hloubkovou analýzu. Zároveň dáváme dohromady podklady, které vycházejí z klinicky doporučených postupů v Německu a určují, co jsou vlastně správné a racionální indikace (platné důvody – pozn. red.) pro toto vyšetření. Chceme prosadit, aby byly indikace v celé republice shodné a vyšetření stejně dostupné ve všech komplexních onkologických centrech. 

* LN Zatím to tak nefunguje? 

De facto jsme teď zjistili, že různá pracoviště mají pro PET/CT vyšetření různé indikace. Třeba, že – a teď si to vymyslím – na jednom pracovišti je pacient s kolorektálním karcinomem vždycky vyšetřený na PET/CT, a na jiném nikdy. Není pro to žádné logické vysvětlení, takže se snažíme zjistit, proč to tak je a zda jsou to objektivní důvody, nebo zda je za tím neznalost. 

* LN A jak tedy chcete situaci s PET/CT přístroji zlepšit? 

Cílem je maximálně optimalizovat využití stávajících zařízení. Domníváme se, že jich je na počet komplexních onkologických center relativně dostatek. Ale je nezbytně nutné, abychom začali důsledně trvat na racionálním využití ve dvousměnném provozu tak, aby se dělalo na každém přístroji nejméně patnáct pacientů denně a abychom sjednotili indikace. Tedy abychom se dostali do situace, že když se shodneme, že pacient s kolorektálním karcinomem by měl mít před zahájením léčby PET/CT, tak abychom to byli schopni nabídnout všem. Koordinaci vypracování tohoto klinického doporučeného postupu mám na starosti já. 

* LN Takže nevíte, proč zahálejí? 

Může se například ukázat, že nám chybí někteří odborníci, třeba lékaři nukleární medicíny. Ale není možné, abychom měli špičkovou technologii v komplexních centrech a z neznámých důvodů ji nevyužívali dostatečně. 

5. prosince 2018

,

Lidové noviny